Dívky i chlapci U17 úspěšní napůl (3.-4. 5. 2025)

Máme za sebou konec sezóny pro další dvě družstva, a to dívky U17 a chlapci U17 B.

Chlapci zakončili svou soutěž víkendovým FINAL 4 v Třebíči, kde dokázali postoupit do finále, kde však podlehli domácímu celku a končí tak na skvělém druhém místě 🥈 👏

Dívky naopak končily svou sezónu na domácí palubovce, kde sice v sobotu nejprve podlehly svým soupeřkám, ale v neděli zvládly svůj poslední zápas vyhrát a zakončily tak sezónu se skvělou bilancí 18 výher a 6 porážek 😍💪

U17 dívky

BC Vysočina - Basket Slovanka 51:64 ❌

BC Vysočina - USK Praha B 56:53 ✅

V závěrečných zápasech letošní ligové sezóny jsme na naší palubovce přivítali pražské celky, v sobotu Basket Slovanka a v neděli záložní tým USK. Sobotní soupeřky ze Slovanky ještě neměly definitivní záchranu soutěže, a proto v nejsilnější možné sestavě bojovaly od samého počátku. My jsme se sice snažili, ale bohužel jsme zaznamenali několik hluchých míst (zejména v sudých čtvrtinách - 9:19 a 8:15) a hostující hráčky v čele s nejvíce bodující a současně sportovně vystupující Nelou Bukovskou si zaslouženě došly pro první vítězství ve vzájemném měření sil.

Nedělní zápas s týmem USK byl soubojem o první místo v tabulce nadstavbové skupiny. My jsme se chtěli rozloučit se sezónou a v podstatě i s účinkováním v kategorii U17 vítězně, v prvním poločase jsme si poctivou prací vytvořili náskok 30:22. Pak jsme ale nevstoupili dobře do druhého poločasu (pokolikáté už?) a po pěti minutách bylo skóre 34:36 v náš neprospěch. Tentokrát jsme ale hlavy nesvěsili, znovu se dokázali nakopnout, a protože jsme chtěli mnohem víc než v sobotu (bylo to na vás, děvčata, vidět), vítězství jsme ve vyrovnaném závěru nakonec urvali.

Celou sezónu jsme tak zakončili s bilancí 18 výher a 6 porážek. Prokázaly jste, děvčata, že do ligové soutěže patříte, za což vám patří zatleskat a také poděkovat za spoustu práce odvedené na trénincích a v zápasech. Takže s Martinou chválíme Amču, Lindu K., Lindu R., Klárku, Terču, velkou i malou Kiki, Emču, Míšu S., Betty, Rose, Nelču V., Nelču H., Marušku a Káju.

U17 chlapci B

Basket Kohouti - BC Vysočina 46:66 ✅

TJ Třebíč - BC Vysočina 75:45 ❌

V sobotu se v Třebíči konalo Final 4 Jihomoravské ligy U17, do kterého naše parta vstoupila semifinálovým zápasem proti silnému týmu Kohoutů Brno. Už od úvodního rozskoku bylo jasné, že kluci přišli bojovat a ukázat to nejlepší, co v nich je. A za mě – byl to jejich nejlepší výkon sezóny.

V obraně kluci makali na 110 %, agresivně pressovali soupeře, kterého nutili k chybám a ztrátám. V útoku nám krásně létal balon, přechodová fáze byla rychlá, hráli jsme týmově, s chutí a s energií. Lavička žila každým momentem a podporovala spoluhráče na hřišti. Velký respekt si zaslouží fakt, že všech 12 hráčů se dostalo do rotace a každý jeden z nich odvedl výborný výkon. Semifinále jsme naprosto zaslouženě vyhráli a mohli se těšit na finále.

Bohužel v zápase s Kohouty přišla i jedna hořká chvíle – zranění Robina Duby, který nám ve finále citelně chyběl. Po dvouhodinové pauze nás čekal souboj o zlato s domácí Třebíčí. Bohužel jsme do zápasu nevstoupili ideálně – těžké nohy, nízká koncentrace, rychlé vedení soupeře 9:2 a my byli jako opaření.

Přijde mi, že proti Třebíči jako bychom měli v hlavách zbytečný blok. A i když jsme se snažili zvednout, postupně se přidala únava a chyby, které bychom jinak nedělali. Hlava dole, chyběla odvaha, která nás v semifinále zdobila. A i když Páťa Okapal bojoval a snažil se tým držet nad vodou, bylo cítit, že to není stejný tým jako v prvním zápase. Bohužel, i to je sport – a náš nejslabší výkon přišel právě ve finále.

Jsem ale přesvědčený, že kdyby se zápasy hrály ve dvou dnech, jak velí pravidla, výsledek by vypadal jinak. Kluci nechali na hřišti všechno, a i když po finále u některých přišly slzy, smutek a zklamání, právě tyhle emoce ukazují, kdo to bere vážně, kdo má srdce bojovníka.

I tak jsem na tuhle partu neskutečně pyšný. Od prvního soustředění v létě jsme ušli obrovský kus cesty, posunuli jsme se basketbalově i jako tým a odměnou je stříbrná medaile z Final 4, kterou bych si na začátku sezony ani netroufl vysnít.

Chtěl bych poděkovat všem klukům za jejich přístup, bojovnost a touhu se zlepšovat, a také Láďovi Královi za jeho spolupráci a podporu během celé sezony. Vést tuhle partu pro mě byla čest – a doufám, že se na naší společné cestě budeme potkávat dál.

Díky, borci – jsem na vás hrdý!