Pokračujeme dalším hodnocením mládežnických kategorií! Tentokrát se ohlédneme za sezonou družstva U12, kterou hodnotí trenér Tomáš Kopečný.🤍

Vývoj týmu a herní projev

Před začátkem sezóny jsme měli záměr postavit hru primárně na dívčí složce a nechat děvčata otrkat v OP JM U12, hlavně proti klučičím týmům z Brna. Z důvodu proměnlivého počtu hráček však tým nakonec, podobně jako v předchozím ročníku, fungoval jako mix. Do sestavy průběžně nakukovali noví mladší hráči a hráčky, což nám umožnilo v průběhu roku skládat čistě chlapecké či čistě dívčí formace.

Herně udělal tým obrovský skok kupředu. Výrazně se zlepšila individuální technika, což bylo vidět hodně u kluků, holky hrály přeci jen víc kolektivněji, takže individuální výkony tolik nevyčnívaly. Tým zdobila velká bojovnost a odhodlání, díky čemuž dokázal strhnout vyrovnaná utkání na svou stranu, případně je velmi zdramatizovat. Kredit za to jde holkám, v nejednom zápase musely zapnout turbo a napravovat zaváhání kluků.

Rezervy naopak zůstaly v konzistenci výkonů, tým měl tendenci střídat pasáže jako „den a noc“. Orientace a postavení v obraně nám trochu haprovalo z kraje sezóny, s důrazem při zakončení jsme se potýkali v celém průběhu soutěže. Kvůli zbrklosti a nedůrazu nám prokluzovaly mezi prsty jednoduché body a některé zápasy jsme si kvůli zakončení zbytečně dramatizovali.  

Výsledky

Z výsledkového pohledu byla sezóna statisticky zajímavá a v lecčem kopírovala tu předchozí. Tým odehrál 22 zápasů s bilancí 16 výher a 6 proher. Přestože je tato bilance navlas stejná jako v předchozí sezoně, herní projev prošel obrovskou proměnou v produktivitě… i přes nějaké ty výše zmíněné neduhy.

Útok: Tým nastřílel 1684 bodů, což je o 388 bodů více než loni. Bylo to díky několika jednodušším zápasům proti s basketbalem začínajícím dětem. Průměr nastřílených bodů na zápas tak raketově stoupl z 59 na 77 bodů. Útočným maximem bylo utkání prvního kola s Babicemi v poměru 128:21 (rozdíl +107 bodů).

Obrana: Defenzíva si po pomalejším rozjezdu

udržela vysokou kvalitu a za to jsme velmi rádi. Inkasovala celkem 895 bodů s průměrem zhruba 41 bodů na zápas (vloni 40). Skvělé je to proto, že i ostatní týmy jdou kvalitou nahoru a musíme tak počítat se stále lepšími ofenzivami.

Šestky a fauly

Trestné hody byly pevnou součástí zápasů – tým střílel celkem 335 pokusů, z nichž proměnil 148, což znamená celosezónní úspěšnost 44,2 %. Nejpevnější ruku měli hráči proti Uherskému Brodu (úspěšnost 75 %, 9/12). Ovšem měli jsme samozřejmě i horší úspěšnost. Na šestkách budeme pracovat, abychom sbíraly cenné bodíky k našemu skóre a pomohli si tak třeba k ještě lepším výsledkům.

Z hlediska faulů hrál tým relativně čistě s průměrem 11,8 faulů na zápas. Extrémem bylo emočně trochu vypjatější utkání s Basket Brno, kde rozhodčí odpískali týmu 25 faulů. Naopak mnohem čistěji (pouze 4 fauly) jsme hráli ve vícero klidnějších zápasech.

Zápasové momenty

Nejlepší zápas (vs. Tygři Brno, prohra 34:65): I přes jasný výsledkový rozdíl šlo o jeden z top výkonů sezóny. Tým předvedl vynikající, obětavou obranu a dokázal udržet extrémně silného soupeře o 13 bodů pod jeho dlouhodobým střeleckým průměrem.

Nejdramatičtější zápas (vs. Žďár, prohra 55:57): Utkání plné emocí. V polovině zápasu tým prohrával o propastných 20 bodů. Neskutečnou bojovností a týmovým duchem ale dokázal smazat manko a v závěru vytvořil drama, které bohužel skončilo těsnou prohrou o jediný koš – fun fact: naprosto stejným skóre jsme s Vlčaty prohráli jeden ze zápasů na jejich palubovce v loňské sezoně.

Určitě se musíme zmínit také o druhém utkání, které následovalo po prohře s Vlčaty. V zápase proti Skokanům (A) jsme zvítězili o jeden bod díky faulu téměř v poslední sekundě a následným dvěma proměněným šestkám.

Nepovedený zápas (vs. Kyjov, prohra 43:52): Zápas, který nevyšel zejména z pohledu trenéra. Nechal jsem se vyprovokovat bídným výkonem rozhodčích a už v 6. minutě první čtvrtiny byl vyloučen, což negativně ovlivnilo koncentraci a klid celého týmu. Ke cti týmu však budiž i tato prohra, kdy jsme padli se silným týmem kluků Kyjova.

Součástí zápasů jsou i rozhodčí. Naštěstí pořád dobře odpískaná utkání převládají. Ale o to větší křivdu je cítit po špatných výkonech. Nějak se stále blbě přenáším přes to, jakým směrem se dětský basket ubírá a kdy děti, zvláště někteří přemotivovaní kluci, hrají na hranici zranění protihráče.

Pokud se přidá špatně nastavený, nebo dvojí metr rozhodčích, tak je zápas velmi nepřehledný pro trenéry, diváky, ale hlavně pro hráče, kteří neví, proč jeden zákrok jednou je a na druhé straně není faul. A nejhorší, nejhorší je arogance některých rozhodčích…

Mám trochu obavu, co se bude dít ve vyšších kategoriích. Rozhodčí si musí uvědomit, že jsou chtě nechtě součástí hry a jsou přímo zodpovědní za zdraví hráček a hráčů. Musí si uvědomit, že diváci se chodí dívat na hráče tvořící hru, ne na rozhodčí. Rozhodčí musí být zodpovědní za to, že se děti vrátí v pořádku k rodičům, stejně jako jsou za to zodpovědní trenéři.

A samozřejmě i my trenéři musíme motivovat k fér výkonům, ne k agresivitě, až k zákeřnosti. Nejde se tvářit, že jde pouze o sport a co se stane/stalo na hřišti, tak má také na hřišti zůstat. Ona třeba zlomená ruka, nebo podvrtnutý kotník na palubovce nezůstane, ale hráč si zranění odnáší do běžného života.

Tréninková morálka a docházka

Velkým tématem sezóny, které přímo ovlivňovalo výkonnost, byla docházka na tréninky. Absolvovali jsme 81 tréninků. Není to taková porce, protože téměř polovinu sezóny jsme čekali na dostavbu a spuštění provozu HMA. Proto je malým zázrakem docela velký pokrok u některých hráček a hráčů.

Medián docházky tréninkové skupiny holek U12 činil pouhých 46 %, což není optimální (ideál v mládeži je 70–80 %). Průměr docházky byl kolem 51 %. Čísla jsou trochu ovlivněna rozložením tréninků mladších hráček do jiné tréninkové skupiny.

Trendy: Nejvyšší motivace a nejlepší účast byla tradičně v září a říjnu (66, resp. 68 %). Nejnižší účast byla v únoru (43 %), což bylo ovlivněno různými moribundusy ve vzduchu, potažmo ve školách.  

Co nám pokulhávalo, bylo nasazení, rychlost a důraz, což se projevovalo negativně u dříve zmíněného zakončení v zápasovém tempu. Abychom nebyli jen negativní, tak u dětí, které  k tréninkům přistupovaly poctivě, byl vidět obrovský individuální herní růst.

Výhled do další sezony

Příští soutěžní sezónu se holky i kluci ročníku 2014 definitivně rozdělí. Věříme, že spolu strávili dobrý zápasový čas a že se posunuli dál nejen individuálně, herně, ale i kamarádsky.

Při přechodu do starší kategorie bude pro holky klíčové:

• Zlepšit celkovou tréninkovou docházku.  

• Zrychlit, zpřesnit a zdůraznit zakončení.  

• Výrazně zapracovat na komunikaci na hřišti i na lavičce.  

• Stabilizovat kolísavé výkony a udržet herní koncentraci po celých čas zápasu.

Moc bych chtěl, minimálně za sebe, poděkovat Evče a Liborovi, se kterými jsme odváleli tuto sezonu na trénincích i zápasech. Stejně tak rodičům za podporu na zápasech a za to, že jsou jedni z top slušně se chovajících v soutěži. Co přinese holkám další sezona uvidíme. Jednu informaci jsme již avizovali a určitě se jí budeme věnovat samostatně.

Moc všem děkujeme, užijte si posezónní volno.

Na závěr patří velké poděkování za klub Tomášovi Kopečnému, Evě Rutschové a Liborovi Jirákovi za celoroční péči, trpělivost a práci s našimi mladými basketbalisty. Děkujeme za čas, energii a vše, co pro děti i klub během sezony odvedli. 👏🏀🤍