Nic už jsme nemohli změnit na tom, že po 10 letech naše účinkování v 1. lize končí. Ale chtěli jsme se rozloučit vítězstvím před našimi věrnými diváky, kteří nás celá ta léta věrně podporovali. Osud tomu chtěl, že jsme přivítali rivala z Pelhřimova. Utkání bylo velmi tvrdé, ale odmakané z obou stran. My jsme od začátku trochu ztráceli, ale bojovností jsme se dokázali vrátit do zápasu. V nervy drásající koncovce jsme urvali nejtěsnější vítězství. O to se přičinil Maňas, který necelou vteřinu před koncem dal koš a naše radost mohla vypuknout naplno. Bylo v tom spoustu emocí, protože právě Maňas měl narozeniny a navíc chce jít do sportovního důchodu. Doufejme, že si to ještě rozmyslí.. Všem děkuji za to, že jsme drželi v této těžké sezóně při sobě. Pevně věřím, že 1. liga se nehrála v Jihlavě naposled. Kluci mají velkou perspektivu. Děkuji všem hráčům, kteří kdy 1. ligu hráli a rvali se za Jihlavu, byla to krásná léta. Nezapomeneme nikdy na Míšu Fröhdeho a Romana Vacha, kteří už tu bohužel s námi nejsou.
Ještě jednou všem moc DĚKUJI!
Doufám, že se někdy všichni v Jihlavě sejdeme a zavzpomínáme.
